O lineckém

A zrovna to linecké těsto není francouzský výmysl, ale rakouský. Jinde jsem tu psala o kolébce cukrařiny, kterou je Francie, ale přeci jen má bývalé Rakousko-Uhersko svůj prim v cukrařině, a tím je právě linecké. My v Čechách říkáme linecké všemu – lineckému koláči (jinak také mřížkový koláč), lineckému cukroví… Ale není linecké jako linecké. Do správného těsta na "mřížkový koláč" se dávají mleté mandle, což u nás dělá málokdo. Linecký koláč, také "Linzer Torte", je opravdu tradičním výrobkem z rakouského Lince (Traditionelles Lebensmittel).

To, co my potom nazýváme "linecké cukroví", vlastně není opravdovské linecké těsto, ale křehké těsto, které se dělá v přesném poměru, tj. 3:2:1 (mouka, máslo, moučkový cukr). K tomu se přidává žloutek na zvláčnění těsta. Někdo přidává i kypřící prášek. Každopádně linecké, ať už to naše české, nebo pravé rakouské, má přesný technologický postup. Máslo musí být studené a vejce by nemělo přijít do styku s moukou, aniž by bylo nejprve zapracované máslo. Jinak mouka, resp. obsažený lepek, začne bobtnat, což není žádoucí pro kvalitu těsta.

Linecké je lahodné, krásně voní a dá se připravovat na milion způsobů. Já jsem udělala variaci na koláč z lineckého podle cukráře Josefa Maršálka, a to se švestkami a vanilkovým krémem a do těsta jsem dala místo mandlí pekanové ořechy. Potom jsem udělala "falešný" Linzer Torte, mřížkový koláč, podle německé blogerky Sallys. Nakonec koláčky z prvorepublikové cukrářské knihy od Josefa Reimanna s mandlemi, meruňkami a pistáciovsým krémem s fialkou. A až otevřeme naše bistro, mám v plánu pár vychytávek z tohoto těsta, které se zdá na první pohled tak jednoduché. Nechte se překvapit.