Astrid Lindgrenová

02.02.2023

O Astrid Lindgrenové by se dalo začít vyprávět velmi povrchně. Švédská spisovatelka, držitelka ceny Hanse Christiana Andersena, autorka Dětí z Bullerbynu… A tak dále a tak dále. Nic, co by neznalo průměrné, pevně doufám, že alespoň průměrné, desetileté dítě.

Proto nemohu jinak, než o Lindgrenové vyprávět zcela osobně, vyškrábnout to z nejhlubšího nitra, protože její knihy znamenají mnoho, jsou něčím víc. Jsou vytrženými stránkami z mého života, které takto poskládané dohromady netvoří nijak kompaktní příběh, nicméně každá z nich je zároveň částí vyprávění jdoucí za sebou jako perly na šňůře.

Jako malá jsem si představovala, že jsem Lisou z oněch Dětí z Bullerbynu. Byla vykreslená idylicky jako postavička dívky, která si vede dobře ve škole a je obklopena milující rodinou a přáteli. A zde máme první stránku vytrženou z mnohem hlubší podstaty, již nám Lindgrenová předkládá. Lindgrenová si znovu a znovu ve svých knihách přikrášluje své dětství, a to teprve ve chvílích, kdy o něm píše a kdy jí – možná – na mysli vyvstávají traumatické obrazy jejího dospělého života a snaží se je zahnat. Není potřeba zde zabíhat do bulvárních titulků, které by se Astrid Lidgrenovou jistě daly zaplnit. Chci tím jen říct, že každý čtenář Dětí z Bullerbynu, jako spisovatelka sama, nutně musí dospět. Dospět z malé Lisy ve skutečnou osobu je nepochybně těžké vždy.

Astrid Lindgrenová se však dotkla ještě mnohem hlubšího tématu, než je dětství a dospívání v díle Bratři lví srdce, totiž otázek život a smrti. Tehdy, když jsem jej četla, mě dohnala k potokům slz. Jen co si stihnete zamilovat statečné hlavní postavy Suchárka a Jonatána o ně přicházíte.

"Suchárku Lví srdce," zeptal se Jonatán, "máš strach?"

"Ne, vlastně ano… mám strach, ale stejně skočím, Jonatáne, skočím… teď… a už nikdy se nebudu bát, už nikdy…"

Autorka obdivuhodně vykreslila "život po smrti" hlavních hrdinů, o to působivěji, že jde o děti, v zemi zvané Nangijala. Kdo by nechtěl věřit na Nangijalu! A kdo jiný by o ní dokázal vyprávět jako právě Lindgrenová, která zabalila do hávu pohádky téma umírání. To se bohužel stává… Nejen v knihách.