Příkopy jsou vykopány
Není dne, aby ve sdělovacích prostředcích neproběhla debata na téma "vykopaných příkopů" a "nutnosti je zakopávat". Nadužívají ho všichni od koalice přes opozici až po komentátory, politology a sociology. Nesmírně mě tento narativ rozčiluje a domnívám se, že v celých dějinách ještě nikdy nikdo příkopy (válečné, vztahové atd.) nezahrnoval, nezahrabával a nezasypával jen proto, že je tak snadné jej vyslovit. Je ve své podstatě velmi líbivý, protože evokuje pocit smíření. V důsledku je možné ho přirovnat k úsloví pštrosího strkání hlavy do písku – jde totiž o obdobný nesmysl, který jen vytváří zdání, že je řešení patové společenské situace nasnadě.
Mechanismus celé věci podle mého názoru funguje trochu jinak. Ve chvíli, kdy se střet názorů a zájmů dostatečně vyostří a lze ho politicky využít, nastupují populistické a propagandistické skupiny, aby konečně dosáhly svého prospěchu. Svého vlastního prospěchu a ničeho jiného! Nelze jej už bohužel ničím zastavit, zkáza je většinou dokonána, o to méně prázdným prohlášením (i kdyby samo o sobě mělo pozitivní charakter). Ti, na které se lacinými proklamacemi působí, jsou už stejně přesvědčeni na nejhlubší emocionální úrovni a bezmezně jim věří.
Mohu uvést konkrétní příklad. Protože jsem se narodila, vyrostla a nyní žiji v Aši, na periferii republiky, vidím každý den v praxi, jak vypadá rozdělená společnost. Není žádné klišé, že právě periferie a chudší regiony snadněji přilnou k populistickým proklamacím a přimykají se k nesplnitelným slibům. Příčiny všichni známe, zejména pokud jde o nižší úroveň vzdělanosti a životní standard, sociální a ekonomické problémy. Zkrátka naplno se zde projevuje, jak dobře ten kolos na lidi funguje, jak se chytají stébla. Nic je nepřiměje pochopit, že například rychlé ústupky Rusku na Ukrajině by byly vykoupeny ztrátou její suverenity a změnou celosvětového geopolitického uspořádání, nijak jim nelze dokázat, že prodotovaný blahobyt dnes znamená krach zítra.
Zajdu do ještě větších detailů. V Aši funguje systém fiktivní měny (nebudu jmenovat, která firma jej provozuje), kdy město emituje zhruba 2 miliony korun, za které si zde mohou místní cosi pořídit u zdejších obchodníků za přispění stejné částky z vlastní kapsy. Tento systém deklaruje, že jeho cílem je podpora lokální ekonomiky. Což může být pravda, ale výsledky spíše ukazují, že radnice jen vyndá prostředky z městské kasy a rozhodí je halabala mezi lidi, kteří si za ně koupí pizzu nebo elektroniku. Ano, některým podnikatelům díky tomu stoupnou tržby a ano, někteří občané ušetří. Chceme však, aby se naše peníze tímto jednoduchým způsobem projídali? Zamyslíme se přitom nad tím, že každá tato koruna investovaná do rozvojového projektu by přinesla mnohem větší multiplikační efekt? Ne. Ne, protože je to příliš snadné. A rovněž populistické a krátkodobé.
Vracím se zpět k celostátní úrovni. Vláda je často kritizována, že špatně komunikuje. A je to zase v diskusích hojně propírané téma. Velmi úzce souvisí s výše uvedeným zakopáváním příkopů. Mám však dojem, že v této době není žádný způsob dobré nebo efektivní komunikace a ani neexistuje způsob nebo vhodný materiál pro zakopání příkopů. Smiřme se s tím, že v tomto uspořádání je těžké komunikovat vůbec nějak a že příkopy nelze zakopat, dokud si všichni sami nesáhnou na dno a nepocítí na vlastní kůži příčinou souvislost mezi populismem a degradací společnosti. Je to smutné, ale jediné, co ještě zbývá, je držet se svých zásad a zároveň nepřilévat příliš oleje do ohně, který se už tak dost rozhořel.