Krysař - črta

Nikdo se se mnou nikdy nemazlil. Nikdo. Život, máma, táta, ani moje poslední holka už pak ne. V určitém bodě jsem se musel rozhodnout, jak budu pokračovat, měl jsem na výběr. Najít si mizernou práci, příliš drahý a špatný podnájem, sem tam holku v baru po pár pivech, protože natrvalo by se mnou takhle žádná nežila. Na chvíli tak ze sebe udělat něco, co nejsem... Někoho, kdo zapadá, kdo jede podle pravidel. Práce, hospoda, postel. Přesně odpočítaná část výplaty na chlast a na cíga.

Jídlo mi bylo jedno, najíst se nikdy nebyl problém, ani když jsem byl ještě kluk, a to byla doma lednička věčně vymetená. Jídla je na tomhle světě i v téhle republice dost. Po výplatě se táta plácl přes kapsu a přinesl narvanou tašku ze supermarketu. Sýry, salámy, limonády. Zbytek měsíce už to bylo horší, protože žrádlo pro rodinu skončilo v automatech. Cink, cink, cink. Máma se živila chlastem a rohlíky. Ale vždycky se našel někdo, kdo dal mně a ségře najíst. V jídelně kuchařky přimhouřily oko, když jsem neměl lístek, učitelka také věděla, jak to je, a občas dala svačinu. Nikoho jsem se o nic neprosil, jídlo ke mně přicházelo samo. Ségra brzy odešla z domu a já pak večeřel u ní. Nemlsal jsem, neměl jsem potřebu. K nasycení bylo dobré i scvrklé jablko, patka chleba, okoralý sýr, stará šunka. Byla to moje osobní statečnost. Vyjít s tím, co je a osnovat plány. Hledat cesty, jak se vymanit, jak porušit řád, proplouvat, umět v tom chodit.

Mám to tak i teď. Moc toho nepotřebuju, ale o tom to není. Není to o potřebě, není to o teplé večeři, značkových hadrech, perfektním bejváku, luxusní holce. Je to o ponížení. Nejsem krysa, která se živí odpadky. Nejsem krysa parazitující na sociálním systému, nejsem socka na dávkách. Vybral jsem si.

Já jsem baron všech krys, jsem sám krysař. Hrdě se vymykám všemu, k čemu jsem byl předurčen. K chudobě, k živoření, k nejhlubšímu společenskému dnu. A hlavně k závislosti. Jsem nezávislý na všech. Se mnou jen tak něco nezamává. Fetky, kterým prodávám se přede mnou plazí, žebrají. Kradou. Okradou i svoje vlastní rodiče, dluží na všem možném.

Jen já jsem čistý. Jestli si sem tam zahulím, tak to je max. Potřebuju, aby všechno šlapalo, abych vyzrál nad systémem. Abych překonal jeho hranice. Jsem naprosto nad věcí. Nikoho nenávidím, nikoho nemiluji, jsem nová forma života. Můj profil na sociálních sítích je mega úspěšný, mám neuvěřitelný dosah. Nikdo by nehádal, že se čtyřkař dokáže naučit pravopis jak vysokoškolák. Nikdo neví, co kupuju a co prodávám. Naučit se člověk dokáže všechno. Všechno. Buduju si slušnou komunitu.

Hraju a ostatní tančí podle toho, jak pískám. Se mnou se nikdo nemazlil a já se s nikým taky mazlit nebudu.