Přednáška o Stezce Českem

Pokud jste byli v 14. března na přednášce o Stezce Českem v Muzeu Ašska, neboli v hasičárně, určitě vám došlo, že jde o mnohem víc než o obyčejnou přednášku. Bylo to zkrátka sedmdesát minut nabíjení a motivace. Heslo stezkařů zní: „Jít může každý!“. Martin Úbl, který přednášku vedl, sice představil svoje dobrodružné a dramatické zážitky z trekingu, ale v závěru všechny bezpochyby přesvědčil, že jít může opravdu každý.

Martin Úbl je zakladatelem nekomerčního projektu Stezka Českem. V rámci tohoto projektu dnes prodává tisíce knih se stejnojmenným názvem, spolu s partou nadšenců propaguje vlastní značku a vytváří síť jejích podporovatelů. Dostali se až do americké verze magazínu Forbes, a to už je opravdu úspěch. To, co by označil za největší úspěch sám Martin, je bezesporu obrovský zájem ze strany stezkařů. Ročně jich absolvují stezku tisíce. To hlavní pro nás Ašáky – vycházejí z nejzápadnějšího bodu a projdou celým naším výběžkem.

Celá trasa vede podél hranice České republiky – od západu na východ zakladatelé vytrasovali 1000 km. Stejnou vzdálenost potom po jižní hranici Čech od východu na západ. Možná jste už slyšeli o Pacifické hřebenovce, kterou proslavila svojí knihou Divočina autorka Cheryl Strayedová. Avšak Stezka Českem není to samé. Můžete ji jít odkudkoli, vybrat si jakoukoliv etapu nebo část, jakýkoliv směr, není nutné ujít tisíc kilometrů naráz. Heslo je beze zbytku naplněno.

Často padal ještě jeden výraz – Trail Angels (Anděl na stezce). Andělem může být kdokoli ochotný pomáhat stezkařům. Formou doplnění zásob jídla a vody, dobitím telefonu, poskytnutím noclehu nebo jakékoliv jiné pomoci. Na první pohled se může zdát, že projít Čechy, Moravu a Slezsko pěšky nemůže být náročné, protože to u nás známe. Ale jsou i složitější úseky, kde se Andělé můžou hodit. Nezapomínejme ani na otázku peněz. Stezka Českem se dá absolvovat za nulu i za desítky tisíc, pokud si užíváte komfortu hotelů a restaurací. Cokoli v tomto rozmezí je možné.

Přednáška všechny neuvěřitelně rozesmála. Zejména pasáže, kdy Martin Úbl vyprávěl o utrpení „našich holek“. Když vyráží na treky a berou s sebou přítelkyně, stávají se jejich zážitky studnicí vtipných epizod: „Holky už toho měly kolikrát dost, takže nebylo jasné, jestli s námi budou chtít po treku ještě vůbec chodit. Naštěstí jsme potkali lidi, kteří na tom byli ještě mnohem hůř, takže krize byla zažehnána a holky s námi zůstaly.“

Odložte výmluvy, nic neodkládejte a vyrazte na Stezku – se svojí holkou, se psem, s kočkou, s koněm nebo s popelnicí (ano, i takové případy jsou). 😊

Vyšlo v Listech Ašska 22. března 2023