Paradox chudého kraje

Strašně dlouho jsem si myslela, že Aš je chudé město. Teprve ve chvíli, kdy přišla válka na Ukrajině – hned se dostanu k tomu, proč se jedná o tak významný předěl – se ukázalo, jak jsme bohatí. Válka akcelerovala mnohé včetně krachu Sberbank. Aš byla jedním z měst, které do této banky vložily nemalé prostředky. Řekněme v řádu desítek milionů korun… A tehdy se roztočil kolotoč. Mnozí se začali ptát, kde se ty peníze vzaly? Vždyť nemáme opravené místní komunikace, chodníky, ani školy, všechny oblasti rozvoje jsou podfinancované od A do Z.

Peníze totiž na účtech města byly delší dobu, dokonce jich bylo ještě víc. Jenže rozpočty se schvalovaly jako schodkové, neboť výdaje jednoduše převyšovaly předpokládané příjmy. Skoro nikdo se nedíval na závěrečné účty městské kasy, kde se prostředky střádaly, ale neutrácely. Do deficitu se v konečném důsledku tedy nedostal účet města, ale hlavně investice, které se nikdy nerealizovaly.

Mohu skutečně konstatovat, že jsme obrovsky bohaté město, možná aktuálně jedno z nejbohatších v republice. Teď si ale odpovězme na otázku, kolik nás bude stát promarněná investice? Jakou hodnotu měly naše úspory v minulosti a jakou mají dnes?

To samé platí o celém Karlovarském kraji. Volné prostředky dosahovaly na konci roku 2021 výše skoro miliardy korun. Z jakého důvodu někde leží, přičemž silnice jsou v žalostném stavu a všude brečíme, že jsme chudí?

Aš má nyní jedinečnou možnost rozumně investovat nastřádané peníze a významně tak zrychlit svůj rozvoj. Čas už však nevrátíme.

Vyšlo v Listech Ašska 1. března 2023