O tom, proč se rozhodně (ne)přestěhovat do Aše

Já jsem asi vážně skalní fanoušek Aše. Protože jinak nevím, co tady normální člověk může pohledávat. V Aši jsem strávila celé své dětství, chodila jsem tady na gympl a potom, asi jako většina mých vrstevníků, jsem frnkla na vysokou a usadila se v Praze. Měla jsem prestižní práci, přátele, koníčky. Jako by mi ale pořád něco chybělo. Jeden den byl jako druhý.

Nyní, v časech koronaviru, si uvědomuji tu velkou změnu, kterou jsem prošla od pražského života k ašskému. Nevadí mi, že jsou všechny obchody zavřené, protože místo shopování trávím dny venku. Nikdy se tu nenudím. Nemusím platit drahé prodloužené víkendy za Prahou, protože si můžu udělat prodloužený víkend tady a rozejít se kamkoli – do lesa, na louku, k rybníku, na dlouhou pěší túru, na kolo. Hned, jet tak, a jen co vystrčím paty z baráku, jsem vlastně na stezce. Nevadí mi, že nemůžu jít večer do baru, sednu si doma s knížkou, peču, píšu.

A teď přijde to ALE. ALE kdybych si chtěla jít zashopovat, nemám kam, protože tady žádné obchody nejsou. ALE do baru si stejně nemůžu jít dát skleničku, protože tu žádný pořádný bar není. Jen hospody, některé dost nevalné kvality. A pajzly, kde si zatančíte, ale nejspíš ještě tamtéž nebo při cestě domů dostanete přes držku. ALE není tady ani pořádná restaurace, kam by šlo zajít na romantickou večeři. ALE můžete tady jít fakt jenom do toho lesa, protože komunitní život je prakticky na nule.

Takže pokud jste stejný blázen jako já a nevadí vám nakupovat jen přes e-shopy, dokážete být introvertem z donucení a trávit tiché večery při četbě (a při psaní blogu), skutečné uspokojení vám přináší, když si něco upečete a uvaříte sami, tak rozhodně sbalte manžela nebo manželku, partnera, rodinu a přestěhujte se do Aše. Pouze na jiných periferiích naší republiky (není jich už tak moc, většina měst si postupně vydobyla jakýs takýs rozvoj, na rozdíl od Aše), zažijete to, co tady. Léčitelé a koučové osobního rozvoje tomu říkají „cesta zpátky k sobě“. Aš je jedno z mála míst (pokud nežijete v Guatemale), kde je to skutečně možné. A bez nadsázky, zdejší potenciál spočívá v tom, že tady je možné pracovat na rozvoji, modernizaci, žít eko život, koupit nemovitost levněji, než jinde, být v přírodě. Sdílím video, které natočili Ašáci, ať máte představu.