Rukopis
Na blogu je ticho. Protože dopisuji druhou knihu. Je to trochu paradox – psát o psaní. Ale právě potřebuji dokončit předmluvu a uspořádat myšlenky. Utíkají mi, jsem nervózní, protože netuším, zda je text dobrý. Někdy píšu z lehkostí a slova přibývají rychle, komponuji je k sobě a někdy mám i radost, když vyloudím větu, kterou bych sama chtěla někde číst. Říkám si, že kdyby se z jedné z těch vět jednoho dne stal citát, opravdu by to něco znamenalo. Ale možná, že k tomu budu potřebovat ještě trochu zestárnout…
Někdy se mi zdá text upjatý a bez invence, a tak přepisuji. Dosáhnout popisů, které používají význační autoři není jednoduché. Píšu zase trochu o lásce, a ta je hraniční – buď z toho může být laciný román z červené knihovny, anebo se povede rozvolnit fantazii tolik, že se dotknu něčeho pravdivého, bolestného, krásného, a to s lehkostí, bez trapného slazení.
Zde esence nového románu. Hlavní postavou bude zase žena. Bude se odehrávat od sedmdesátých let minulého století. Zase v Aši. Nečekejte, že se ponořím do historie hlouběji, než bude nutné. To však neznamená, že nemusím vše nastudovat nebo se pamětníků zeptat na každý detail či shánět dobové fotografie, abych dosáhla věrohodného popisu– co se jedlo, pilo, nosilo, o čem se mluvilo. Zajímavé je, jak jsou pro každou dobu charakteristické MATERIÁLY. Materiál šatů, budov, výrobků...
Co tedy prožívala žena v době normalizace? Jak se vypořádala s rolí dcery, matky, manželky, zaměstnankyně? Jak se do této doby hodí emancipace? Nový román bude trošku feministicky laděný – možná také ne, záleží, kolik toho smažu a přepíšu... Odkaz, který bych však chtěla zanechat je tento (a platí to možná i o Bílém prameni) – bez ohledu na dobu, ve které lidé žijí, se příliš nemění. Neumějí se poučit ze svých chyb, ani z chyb svých předků. Dále – peníze a majetek jsou stále na hodnotovém žebříčku strašně vysoko, pro ně jsou mnozí schopni zrazovat, zabíjet… A stále platí, že láska je největším tématem ve všech knihách a odehrává se v menších obměnách pořád stejně. Všichni o ní chtějí číst a všichni ji chtějí cítit. Stejně jako hlavní hrdinka…