O Horních Pasekách - zapomenutých

Horní Paseky mají zvláštní osud. Jako by se na ně skutečně pořád zapomínalo. Původně měla obec do roku 1917, kdy vyhořela, přes 300 obyvatel. Po požáru se však většina obyvatel už na Paseky nevrátila a po roce 1947 byla oblast dosídlena jen marginálně, žilo zde 63 obyvatel. Následně byly zahrnuty do zakázaného pásma, většina původních budov byla odstraněna a ve vsi byla postavena kasárna. Na vrchu Stráž (717 m.m.m.) byla pohraniční stráží zbudována pozorovatelna, která přetrvala, ačkoli ve špatném technickém stavu.

I když město opravilo budovy po vojácích a na Pasekách nyní žije několik desítek obyvatel, pořád je stíhá osud místa zapomenutého. Proč se Paseky po požáru nevystavěly znovu? Proč se nikdy nepodařilo je dosídlit a proč ani dnes tato lokalita obklopená neskutečně krásnými lesy a loukami, není místem atraktivním pro život? Kdysi tudy vedla cesta do Bad Brambachu, která představovala významnou zkratku pro obchodní styk. Dodnes objíždíme celý Ašský výběžek, abychom se dostaly do Plesné nebo do Skalné, místo abychom to vzali rovně přes Paseky a Německo. Je to zásadní spojnice, která by Paseky zase o něco více začlenila, jenže se na ně zase… zapomnělo. Zapomnělo se na koncepci, která by zachovala zdejší krajinný ráz a respektovala lidi, aniž by je neuvrhla na samou periferii periferií.

Dnes, pod příkrovem sněhu nacházíme zbytky nedůstojně zpustošeného německého hřbitova, cesty, základy původních stavení, vrch s majestátním výhledem na německou stranu, to vše možná hyzděné, možná zajímavé, nedávno vystavěnými větrnými elektrárnami. Paseky jsou dokladem toho, jak moc jsme se tu v Aši zakopali, ale že ještě něco nám zbývá. Naše přírodní bohatství.